„Myslivost je  soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví“ tolik citace základní právní normy, kterou se myslivost a výkon práva myslivosti řídí. Jedná se o zákon č. 449/2001 Sb. ze dne 27.11.2001 o myslivosti. Nedílnou součástí myslivosti je výkon práva myslivosti, který je taktéž zákonně vymezen: “právem  myslivosti je souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků“.

    Myslivost je v určité části spojena s lidstvem od jeho počátku, kdy se však nejprve jednalo pouze o obstarání potravy pro další zachování lidského rodu. V době feudální byl lov zvěře spojen s rody, které v té době vládly a měly svá oblíbená loviště. Někdy kolem 11. století začínají panovníci odměňovat některé jedince pozemky, kterým je na těchto pozemcích přiřknuto  i právo lovu. V této době však dochází k rozšiřování lidské společnosti a změně krajiny,  což má za následek i snížení či dokonce vymizení některých druhů především spárkaté zvěře a velkých šelem. Naopak však dochází ke zvětšování počtu drobné zvěře. Jednotliví panovníci vydávali svá vlastní nařízení ve věcech lovu a  jeho správy, kdy se jednalo o předchůdce dnešních zákonů a v této době se už dá mluvit o myslivosti. Za vlády Josefa II. v roce 1786 je vydán Myslivecký řád, který stanoví právo myslivosti jako svrchované právo státu, v jehož pravomoci je vydávání zákonů, výkon státní moci, soudní pravomoci a výběr daní. V roce 1848 císařský patent stanovil, že výkon práva myslivosti je spojen s vlastnictvím pozemků. Uvedený patent byl postupně upravován pro potřeby jednotlivých států   Rakouska-Uherska. Po I.  světové válce dochází k masivnímu rozvoji pytláctví, což  vede v roce 1923 ke vzniku celostátní organizace pod názvem Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), která iniciuje vnik tzv. „malého honebního zákona“ v r. 1929. Po II. světové válce jsou vydávány nové lovecké lístky, pro každou honitbu musí být ustanovena funkce mysliveckého hospodáře a myslivecké (přísežné) stráže. V roce 1961 je organizace přejmenována na Československý myslivecký svaz. Roku 1962 je vydán z.č. 23, který odpoutal právo myslivosti od vlastnictví pozemků. V roce 1992 byl zákon novelizován pod číslem 270/1992 Sb., kde je stanoveno, že vlastník pozemků vykonává právo myslivosti sám nebo honitbu pronajímá. Minimální výměra honitby je stanovena 500 ha a vznikají honební společenstva.

Jelikož novela zákona byla nedostačující je v roce  2001 vydán nový zákon o myslivosti pod číslem 449/2001 Sb. o myslivosti.

Historie spolkové myslivosti v Halenkově ...          

Honební spolek byl založen  1.1. 1931, kdy jej založili tehdejší vlastníci půdy, a to jmenovitě Pavel Kadlec č.p. 64, Martin Kopecký č.p. 19, Jan Kopecký č.p. 9, Petr Janota č.p. 250, Josef Kocurek č.p. 339, Petr Leskovjan č.p. 10, Augustin Policer  a Martin Kořenek č.p. 125. Předsedou spolku se stává Martin Kořenek, který tímto dnem uzavírá podnájemní smlouvu s velkostatkem Thonetovým o pronájmu části obecní honitby. Dne 13.5.1931 je Okresním úřadem ve Vsetíně honební spolek schválen. V tomto složení měli členové právo i povinnost zvěř chovat, starat se o ni a také podle zákona lovit. V době vypuknutí 2.světové války byly všechny honební spolky zakázány, členové museli všechny lovecké zbraně odevzdat. V roce 1945 je spolek obnoven. Po roce 1948 jsou spolky přejmenovány na myslivecká sdružení, kdy členství již není podmíněno vlastnictvím půdy a myslivost je zpřístupněna širokým vrstvám obyvatelstva. Jsou vydávány nové lovecké lístky, každé myslivecké sdružení musí mít funkci mysliveckého hospodáře a myslivecké (přísežné) stráže. V roce 1973 je nařízena reorganizace honiteb a tímto je myslivecké sdružení v Halenkově  sloučeno s mysliveckým sdružením Nový Hrozenkov, kdy přebírá i jeho název. V roce 1990 na výroční členské schůzi členové žádají rozdělení Mysliveckého sdružení Nový Hrozenkov na původní samostatná sdružení, která fungovala před rokem 1973. Toto bylo  odsouhlaseno a je podána žádost na tehdejší Okresní úřad Vsetín, jako orgán státní správy myslivosti, ke schválení. Rozdělení sdružení je schváleno, ale do konce nájemní smlouvy, která měla vypršet v roce 1993  je pro obě myslivecká sdružení ustanoven pouze jeden myslivecký hospodář. V roce 1993 končí stávající nájemní smlouva a vstupuje v platnost  novela zákona o myslivosti, kdy je vlastnictví honiteb opět spojeno s vlastnictvím pozemků. Z tohoto důvodu vlastníci honebních pozemků zakládají sdružení vlastníků honebních pozemků a vzniká Honební společenstvo Kladnatá Halenkov, které je vlastníkem honitby. Naše nově zaregistrované Myslivecké sdružení Javořina Halenkov si pronajímá tuto honitbu o výměře 2120 ha.

Myslivci v Halenkově dnes ...

    V současné době vystupuje myslivecké sdružení stále pod názvem z roku 1992. Myslivecky hospodaří na 1 839ha honebních pozemků, kdy výkon práva myslivosti vykonává 35 řádných členů a 3 čekatelé o členství a tři čestní členové, kdy se  jedná o bývalé členy, kteří pro svůj věk nebo zdravotní stav nemohou už v plné míře vykonávat myslivost. V honitbě je hlavní zvěří zvěř srnčí, pro kterou má honitba stanoveny minimální a normované stavy, tytéž stavy má stanoveny pro zajíce, který se s důvodu navýšení počtu už tři roky neloví. Zvěří, která se dále v honitbě nachází je zvěř jelení, černá a začíná se objevovat i zvěř mufloní. Nejvíce práce všichni členové odvádějí v honitbě, kdy tato činnost je většinou skryta očím široké veřejnosti. V prvé radě se jedná o přikrmování zvěře v době strádání, na které vlastně navazuje příprava dostatečného množství kvalitního objemového krmiva v letních měsících, jedná se o kvalitní seno a letninu, které si každý člen musí přichystat sám. Individuelně si ještě každý člen  zajišťuje jiné krmivo jako kaštany, jeřabiny nebo řepu. Myslivecké sdružení každý rok zakoupí 55q jadrného krmiva zpravidla ovsa a 3q kusové soli, kdy toto všechno krmivo je nutné během zimy dopravit zvěři. Další velmi důležitým úkolem je zakládání políček pro zvěř, především v lokalitách, kde jsou omezené podmínky pro obživu zvěře. Neméně důležitou činností je také údržba mysliveckých zařízení. Všechny tyto činnosti si financuje myslivecké sdružení a členové z vlastních prostředků, bez přispění jakýchkoliv organizací nebo institucí.  Odměnou za tuto práci je pouze pobyt v přírodě, případně spojený s odlovem některého druhu zvěře. Do veřejného života obce se myslivci zapojují pořádáním již tradičního mysliveckého plesu, který se zatím těšil hojné návštěvnosti a rádi bychom  aby tak bylo i do budoucna. Další činností pro veřejnost je organizace vzduchovkové střelnice při dětském dnu.

Do budoucna ...

     Prvořadým úkolem je péče o zvěř, která u nás spočívá v udržení kvalitní srnčí zvěře a zvýšení počtů zajíce. Co je však v dnešní době problém, protože dochází k velkým změnám krajiny, kdy se zvyšuje procento neobdělávané zemědělské půdy, čímž zvěři ubývá množství kvalitní potravy, čemuž se snažíme napomoci zakládáním zvěřních políček se skladbou pro zvěř zajímavých plodin. U drobné zvěře je třeba snížit počty škodné zvěře.

I nadále bychom chtěli pro občany obce organizovat myslivecké plesy a pokud budeme osloveni představiteli obce účastnit se i organizování jiných akcí

Naše úspěchy  ...                                     

     Trofej srnce, kterého dne 12.6.2003 ulovil při příležitosti významného životního jubilea tehdejší dlouholetý předseda MS pan Bubela Josef st.. Tento srnec byl ohodnocen na chovatelské přehlídce jako nejsilnější trofej srnce za rok 2003 v okrese Vsetín. Bodová hodnota 115,25 CIC - stříbrná medaile. Tato trofej byla také vystavena v roce 2005 na mezinárodní výstavě NATURA VIVA v Lysé nad Labem, kde taktéž za svou bodovou hodnotu obdržela stříbrnou medaili.

Závěrem ...

     Rádi bychom všechny návštěvníky našich stránek informovali o dění jak v české myslivosti tak i  v  našem mysliveckém sdružení. Především bychom však chtěli oslovit nemysliveckou veřejnost.

     Myslivci se sice většinou prezentují trofejemi zvěře, ale za každou touto trofejí se skrývá velké množství odvedené práce pro naši přírodu, velké množství v dnešní době tak drahocenného času a také nemalé finanční náklady.

     Z tohoto důvodu se chceme prezentovat na těchto stránkách a uvést obraz myslivosti a myslivců, kteří jsou dneska prezentováni v médiích jako vrazi a požírači zvířátek, na pravou míru a veřejnosti sdělit o čem vlastně ta myslivost je.

 Tyto stránky byly vytvořeny 5. února 2009